Jiří Heřman
Česko
Jiří Heřman vystudoval zpěv na konzervatoři v Plzni a operní režii na pražské AMU. Renomé si získal jak komorními projekty v netradičních prostorách, tak inscenacemi na velkých operních jevištích. K těm prvním patří např. Lamenti (2004), původní scénická meditace na text F. Micieliho a hudbu M. Nejtka, uvedená v Universálním prostoru NoD, v divadle Schlachthaus Theater ve švýcarském Bernu a na festivalu Rio Cena Contemporânea v brazilském Riu de Janeiro, nebo česká premiéra duchovní hry B. Brittena Curlew River (2005) v bývalém kostele sv. Máří Magdalény v rámci festivalu Struny podzimu.
Na velkém jevišti se představil v plzeňském Divadle J. K. Tyla Saint Saënsovým Samsonem a Dalilou (2002), Wagnerovým Bludným Holanďanem (2004), který získal Cenu Sazky a Divadelních novin, a Gounodovým Faustem a Markétou (2013).
V letech 2007–2012 byl uměleckým šéfem Opery ND. Nastudoval zde šest inscenací – Monteverdiho Orfea, Dvořákovy opery Rusalka a Jakobín, Hry o Marii B. Martinů, Wagnerova Parsifala a Brittenovu Glorianu.
K jeho dalším počinům patří zpracování Schubertovy Zimní cesty (2013) v prostoru filmového ateliéru č. 4 na Barrandově a v roce 2014 činoherní Lorcova Yerma v Jihočeském divadle, Rusalka v Otáčivém hledišti v Českém Krumlově, Fibichova opera Pád Arkuna v Národním divadle v Praze (2014), Pucciniho Tosca v Janáčkově opeře NdB (2015), Řecké pašije B. Martinů v AaltoMusiktheater v Essenu (2015), Pucciniho Madama Butterfly v pražském Národním divadle (2016), dvojvečer Epos o Gilgamešovi B. Martinů a Dido a Aeneas H. Purcella v Janáčkově opeře NdB, který získal cenu Divadelních novin za Hudební inscenaci roku 2016.
Z nedávných inscenací v Janáčkově opeře NdB to jsou Dvořákův Čert a Káča (2016), česká premiéra opery Láska na dálku K. Saariaho (2017), která obdržela cenu Divadelních novin za Hudební inscenaci roku 2017, mimořádné projekty s brněnským operním souborem Gounodův Faust a Markéta (2017) a Smetanova Libuše (2018) určené pro BVV, Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky, které zahájily festival Janáček Brno 2018, Straussův Růžový kavalír (2019), Nabucco (2021), Řecké pašije B. Martinů (2021), dvojvečer Janáčkových děl Z mrtvého domu / Glagolská mše (2022) a Smetanovu Čertovu stěnu (2026).
V roce 2022 nastudoval Händelovu Alcinu, která vznikla v koprodukci s francouzskými divadly ve Versailles a Caen. Jako režisér se podílel na koprodukčním projektu Figarovy svatby s Théâtre de Caen a SND (2025). Pro pražské ND nastudoval Dvořákovu Armidu (2023) a Ostrčilovu Legendu z Erinu (2025). V roce 2024 uvedl světovou premiéru opery L. Čekovské Here I am, Orlando (NdB). Od ledna 2015 je uměleckým šéfem Janáčkovy opery NdB.